 |
V Drásově u Tišnova mají na radnici nového
šéfa
Nový starosta se za kroj nestydí
DRÁSOV. Nového starostu má od září obec Drásov u Tišnova v Jihomoravském
kraji.
Po rezignaci dosavadního starosty ze zdravotních důvodů zvolili
zastupitelé do čela obce s 1 200 obyvateli Mgr. Michala Haška (26).
"Dosud jsem působil jako první místostarosta a letos jsem nemocného
starostu zastupoval," říká mladý právník. Michal Hašek i přes
své mládí není v politice žádný nováček - působí jako tajemník poslaneckého
klubu ČSSD a vede klub této strany v zastupitelstvu Jihomoravského
kraje. "Jak to všechno skloubíte?" zeptali jsme se. "Trvám
na zásadě, že člověk má dělat méně věcí, ale kvalitně. Rozhodování
nebylo lehké, ale nakonec budu preferovat komunální a krajskou politiku.
Práci tajemníka poslaneckého klubu přenechám do konce roku někomu
jinému," vysvětluje Hašek. Jako starosta si vytkl mimo jiné
zlepšit společenský život v Drásově. "Když jsme v Drásově nedávno
pořádali hody a protože ty byly krojované, nezbylo mi než si vzít
kroj také. Drásovský nemáme, tak jsem šel v kyjovském," směje
se Hašek.
Pro Drásov se podařilo zajistit ze státního rozpočtu investiční
dotaci na půdní vestavbu v základní škole, kam chodí 300 žáků z
pěti obcí. Budou v ní speciální učebny cizích jazyků, počítačů a
estetické výchovy. V krajském zastupitelstvu považuje za svou prioritu
dokončení reformy veřejné správy, aby již ve svém prvním volebním
období začaly plnohodnotně fungovat samosprávné kraje.

Michal Hašek: Péče o životní prostředí je také
politika
Tišnov chce obnovit rozhlednu na Klucanině
BRNO-VENKOV - K péči o životní prostředí patří i zlepšování vztahu
lidí ke krajině. Na severním okraji jihomoravské metropole začíná
kraj Českomoravské vrchoviny, kraj který je tradičním cílem výletníků.
Na kopci Klucanina u Tišnova kdysi stávala rozhledna, kterou tam
vybudoval Klub českých turistů. V současné době zbyl po rozhledně
pouze torzo jejího kamenného základu. "To bylo důvodem, proč
jsme v polovině října nepokládali základní kámen, ale sázeli stromy,"
vysvětluje předseda klubu ČSSD v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje
Mgr. Michal Hašek. Občanské sdružení Rozhled na Tišnov, které vzniklo
letos v květnu, se totiž rozhodlo na původních základech postavit
rozhlednu novou. Zatím pro tento účel shání finance. Prvním počinem
stavby bylo zasazení stromu . Byl vybrán již vzrostlý javor mléč,
který patří k dřevině v místě obvyklé. Jeho zasazení se ujal krajský
zastupitel Michal Hašek společně s tišnovským místostarostou Františkem
Svobodou. Stranou slavnostního aktu nezůstali ani dětští ochránci
přírody z Tišnovska - vysadili poblíž budoucí rozhledny o něco menší
strom - javor klen. "Jako starosta obce Drásov, která je od
Tišnova vzdálena jen tři kilometry, považuji zvelebování okolní
krajiny za důležitou součást politického programu sociální demokracie
v našem kraji," zdůrazňuje Michal Hašek.

ZMĚNA HRANICE KRAJE MÁ NOVOU ŠANCI
Změna hranice krajů Jihomoravského a Vysočina dostala novou šanci.
Po zamítnutí vládního návrhu zákona většinou hlasů poslanců ODS
a 4K v závěru loňského roku, o kterém jsme minule informovali, zavládlo
mezi obyvateli dotčených obcí Tišnovska a Žďárska značné rozladění.
" S takovou arogancí vůči názorům desetitisíců občanů a desítek
obcí jsem se rozhodně nehodlal smířit a proto jsem jako člen Zastupitelstva
Jihomoravského kraje podal nový návrh zákona prostřednictvím našeho
krajského zastupitelstva" řekl našemu listu předseda Klubu
ČSSD a drásovský starosta Mgr.Michal Hašek." Celý prosinec
jsem se svými kolegy v regionu Tišnovsko, zejména s Ing. Fruhwirtem
a Ing. Svobodou, věnoval jednáním se zástupci všech politických
stran a klubů v krajském zastupitelstvu, se starosty a s hejtmanem
kraje." Ve čtvrtek 20. prosince 2001 projednalo návrh zákona
předložený Mgr.Haškem a legislativním výborem Zastupitelstvo Jihomoravského
kraje a schválilo jej hlasy všech přítomných zastupitelů. První
zákonodárná iniciativa v novodobé historii Jihomoravského kraje
počítá s přechodem 42 obcí z kraje Vysočina do kraje Jihomoravského
k 1.lednu 2003, tedy k datu vzniku tzv. malých okresů. " Klub
ČSSD i já osobně jsme s výsledkem projednání nadmíru spokojeni.
Zvítězil zdravý rozum nad politikařením a to je pro občany dobrá
zpráva. Věřím, že podobně racionální postoj zaujmou k návrhu zákona
i poslanci a senátoři, já i ostatní kolegové starostové budeme bedlivě
další projednávání sledovat, totéž doporučuji i všem občanům. V
praxi se ukáže, kdo myslí slova o respektování názorů občanů a věcí
přirozených vážně a pro koho jde jen o prázdné fráze" dodal
Mgr. Hašek.

Představujeme kandidáty ČSSD do Poslanecké sněmovny
Pro Michala Haška je politika prostředkem
k účelnému prosazování zájmů občanů
DRÁSOV - Ačkoliv je Michalu Haškovi teprve
26 let, patří mezi politiky, kteří v Jihomoravském kraji hrají už
docela významnou roli. V současné době platí, že práva jsou výhodné
a také výnosné povolání. Přesto jste se dal na politiku. Věci veřejné
vás tedy lákají více než život bohatého advokáta? Čím vás oslovila
sociální demokracie?
O věci veřejné jsem se zajímal už při studiu na Právnické fakultě
Masarykovy univerzity. Do komunální politiky jsem jako místostarosta
vstoupil ještě před absolvováním brněnské alma mater. Když jsem
později nastoupil ke svému pedagogovi Zdeňku Koudelkovi jako asistent
poslance, bylo už o mém dalším profesním směřování rozhodnuto. Navíc
právo a politika jdou přece ruku v ruce - politici jsou těmi, kdo
tvoří náš právní řád a já vidím právnické vzdělání jako ideální
základ pro práci politika a zákonodárce. Sociální demokracie mě
oslovila zejména svými základními hodnotami - sociální spravedlností,
solidaritou a také svojí otevřeností - nejde o žádný uzavřený elitářský
kroužek.
Začal jste od piky v rodné obci, kde nyní působíte
jako starosta. Co nejvíc trápí starostu Drásova, obce nedaleko Tišnova
s 1 200 obyvateli?
Drásovského starostu trápí stejné problémy jako tisíce kolegů
starostů menších a středních obcí v celé republice- v prvé řadě
investice do rozvoje obce. Podařilo se nám vybudovat loni půdní
vestavbu na naší základní škole, v níž jsou moderní učebny cizích
jazyků, informatiky a estetické výchovy. Letos obec vybuduje nové
dětské hřiště, dobudováváme infrastrukturu obce kam patří vodovod
a kanalizace, připravujeme nové lokality pro bytovou výstavbu. Výrazně
podporujeme spolkový a společenský život v obci, zejména ve vazbě
na volný čas dětí a mládeže. Při místní ZŠ působí patnáct zájmových
kroužků, aktivní jsou rovněž sportovní oddíly SOKOL, TJJ LUCKY a
CK ELVO, které dosahují skvělých výsledků na krajské i celostátní
úrovni. Pro střední a starší generaci připravujeme kulturní zájezdy
- na divadelní představení i poznávací po celé republice.
Jste také členem zastupitelstva Jihomoravského
kraje a dokonce předsedou zastupitelského klubu ČSSD. Připadají
vám souměřitelné problémy jedné obce s problémy celého kraje?
Problémy jedné obce samozřejmě nepoměřuji s problémy kraje. Kraj
vnímám jako naplnění vyšší územní samosprávy, jako přirozené místo
rozhodování o koncepčním rozvoji celé jižní Moravy. První volební
období krajského zastupitelstva je ovšem specifické - stále probíhá
reforma veřejné správy, kraj získává nové kompetence, vytváří se
krajský úřad a mění se velké spektrum legislativy. Postupně začínáme
pracovat i v koncepční oblasti - v únoru přijalo zastupitelstvo
po roční diskusi Program rozvoje Jihomoravského kraje, což je základní
dokument určující priority celého kraje.
Angažujete se při uskutečňování reformy veřejné
správy a ve svazku obcí, které vytvořily Region Tišnovsko. Určitě
se také musíte zabývat problémy některých obcí, jako například Dolních
Louček, jejichž obyvatelé nejsou spokojeni se začleněním do kraje
Vysočina?
Na reformě veřejné správy v její současné podobě
se podílím od roku 1998 jako předseda krajské odborné komise ČSSD.
Na rozdíl od kolegů z ODS a z KSČM jsem přesvědčen, že základní
cíl a smysl územní reformy - decentralizace a přiblížení výkonu
veřejné správy k občanům v navrhovaném modelu tak zvaných malých
okresů je správný. Vždyť právě díky reformě veřejné správy, kterou
předložila a prosadila vláda ČSSD vznikly kraje a po osmi letech
tak byla naplněna Ústava ČR. Je jasné, že reforma je složitý proces
a nepůjde ji realizovat den ze dne mávnutím kouzelného proutku.
Netvrdím ani to, že vše je na reformě ideální. Ale podstatné pro
občana je to, aby mohl využívat servisu kvalitní veřejné správy,
jemu přirozeně dostupné. Jde o reformu pro občany a nikoliv pro
úředníky. Na Tišnovsku vyvstal navíc problém změny krajské hranice
- vládní návrh příslušného zákona byl zamítnut a tak jsem využil
svého práva člena krajského zastupitelstva a předložil jsem návrh
příslušné zákonodárné iniciativy Jihomoravskému zastupitelstvu.
Po řadě složitých jednání byla přijata hlasy všech zastupitelů.
Nyní je tedy na poslancích a senátorech, jak s touto iniciativou
naloží.
Na kandidátce ČSSD
do Poslanecké sněmovny jste jedním z nejmladších. Nebojíte se vstoupit
mezi ty ostřílené politiky, kteří budou s vámi sedět v parlamentu
již ve druhém či i třetím volebním období?
Ze vstupu mezi ostřílené "vlky" parlamentní politiky rozhodně
strach nemám. Jako asistent poslance jsem důkladně poznal práci
zákonodárce ve vlastním volebním obvodu. Do tajů parlamentní politiky
mě zasvětila práce tajemníka poslaneckého klubu ČSSD, tedy klubu
vládního, při které jsem měl na starosti ne jednoho, ale 74 poslankyň
a poslanců sociální demokracie. Důvěrně znám parlamentní kalendář,
parlamentní procedury i prostředí sněmovny. Za nováčka se tedy nepovažuji.
Co je podle vás v politice nejdůležitější?
Za nejdůležitější nepovažuji v politice posty, mocenská spojenectví
a hrátky, ale politiku beru jako prostředek k prosazení myšlenek
a ideí sociální demokracie, jako prostředek k účelnému prosazování
zájmů občanů a jako starosta podotýkám i regionálních zájmů volebního
obvodu konkrétního poslance. Jako právník a komunální politik bych
se rád podílel na dokončení reformy veřejné správy, na tvorbě kvalitní
legislativy týkající se zejména veřejné správy, například jejích
kompetencí a financování, dále regionálního rozvoje za což považuji
hlavně podporu slabých regionů a malých obcí. Rozhodně jsou to i
otázky životního prostředí. Rovněž bych se rád aktivně zúčastnil
práce na vstupu naší republiky do Evropské unie.
Ale nejen politikou je živ člověk, zejména
tak mladý jako vy. Prý rád tancujete?
Máte dobré informace. Společenskému tanci jsem se věnoval téměř
sedm let, ale nyní již na pravidelné tréninky nemám čas a tak se
mi získané taneční finesy dařilo uplatňovat zejména v právě skončené
plesové sezóně. Z reakcí mých partnerek na parketu jsem s potěšením
zjistil, že to s mým tancem ještě není tak špatné. Jinak ve vzácné
volné chvilce rád sáhnu po literatuře faktu nebo zajdu na nějaký
dobrý film. Bydlím v Drásově spolu s rodiči a se sestrou, ovšem
přes týden se příliš nevidíme. A tak občas o víkendech vyrazíme
na společný oběd či večeři. Víkendy jsou také prakticky jedinou
příležitostí sejít se s přáteli a kamarády a "dobít" trošku
vlastní baterie. Ale nestěžuji si, takový už je úděl politiků.
Děkuji za rozhovor.
Dobromil DVOŘÁK

Tišnovský malý okres - splněný sen
Je 19. března 2002, krátce po čtvrt na pět odpoledne. Na tento
okamžik čekalo Tišnovsko plných 42 let. Poslanecká sněmovna právě
90 hlasy schválila vládní návrh zákona o stanovení sídel pověřených
správních obvodů, laicky nazývaných též malými okresy. Já jakožto
koordinátor parlamentního klubu ČSSD pro veřejnou správu můžu říci,
že dneškem se mi jako komunálnímu politikovi a jistě i celé řadě
kolegů starostů splnil malý sen. Za sebe i za Tišnovsko vyslovuji
poděkování všem, kteří se na prosazení zákona podíleli - zejména
vládě ČSSD, která po téměř 10 letech pouhých řečí o nutnosti změn
státní správy ze strany pravicových vlád předložila reformu veřejné
správy a postupně ji realizuje. Dále chci poděkovat všem poslancům
ČSSD i Koalice KDU-US, kteří na rozdíl od svých kolegů z ODS a KSČM
racionálně zvážili předložený návrh i stanoviska tisíců obecních
zastupitelstev a desetitisíců zvolených komunálních zastupitelů
a hlasovali pro předložený model. Tišnov se tak po 42 letech dočkal
rehabilitace jako přirozené správní centrum celého regionu. Je to
dobrá zpráva pro občany celého Tišnovska, je to zároveň velký závazek
a obrovská odpovědnost. Věřím, že společnými silami se nám nyní
podaří dokázat všem pochybovačům, že se Tišnov i dalších 194 zákonem
určených měst v celé České republice ujmou nové role od 1. ledna
2003 energicky, důstojně a ku prospěchu nás všech. Na hlasování
se jasně ukázalo, kdo má upřímný zájem o názory a potřeby obcí,
regionů a jejich obyvatel a u koho jde naopak při dovolávání se
občanů jen o mlácení prázdné slámy.
Návrh zákona projedná ještě Senát a navážou na něj další Sněmovnou
právě projednávané zákony - zejména o převodu kompetencí z rušených
Okresních úřadů na města III.stupně (tedy i Tišnov). Půjde např.
o kompetence vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů, dopravní
agendy (řidičské průkazy, evidence motorových vozidel), kompetence
v oblastech životního prostředí, živnostenské záležitosti, regionální
rozvoj a cestovní ruch a mnohé další.
Mgr. Michal Hašek
|